Kajak na vodě, loď, která bude osudem jejího života, uviděla Štěpánka poprvé, když jí bylo dvanáct let. Tehdy si zahrál život na jednu ze svých osudných náhod. Maminka potkala svou dávnou přítelkyni z mládí, kajakářku a pozdější trenérku Renatu Knýovou. Ženské se při takových setkáních bavívají většinou o manželech a dětech. A co ta tvoje holka? zeptala se trenérka. Dělá nějaký sport? Přiveď nám ji do loděnice! „Máma přišla domů a z ničeho nic mi povídá: Nechtěla bys jezdit na vodě? Já si neuměla představit nic jiného než nějakou pramičku na Vltavě.“ Tak takhle začínala na jaře roku 1980 Štěpánka trénovat v kolektivu mladých kajakářek v TSM Tesla Žižkov. První medaili získala na přeborech žáků ČSR v hlídkách již v roce 1981. Potom ji žloutenka vyřadila na rok ze sportovní činnosti. Ale už v roce 1983 se stala přebornicí ČSR mladšího dorostu, vyjela si postup do celostátních závodů dospělých a byla zařazena do juniorského reprezentačního družstva.